8 tipů, jak pootevřít oči při autorské slepotě

Vždyť to znáte. Napíšete nějaký text, pak si ho po sobě dvacetkrát pečlivě přečtete, ale stejně je v jeho finální verzi chyba. Často za to může tzv. autorská slepota. Zákeřný jev, který se nevyhýbá ani těm nejlepším copywriterům, novinářům či spisovatelům. Pokud vás zajímá, jak téhle potvoře zatnout tipec, čtěte dál.

Kde se autorská slepota bere

Při psaní k sobě skládáme písmena, která nám nabízí naše abeceda. Tady si vezmeme céčko, pověsíme nad něj háček, potom připojíme áčko a nakonec přidáme písmeno u. A máme slovo ČAU. Jenže (jak jistě uznáte) při tvorbě souvislejšího textu takhle neuvažujeme. Sledujeme totiž vyšší cíl – chceme vyjádřit nějakou myšlenku. Náš mozek se proto ze všeho nejvíc soustředí právě na ni, zatímco správnému skládání písmen v danou chvíli nepřikládá takový význam (provádí náročnější myšlenkovou operaci zvanou abstrakce). Není tak divu, že může snadno dojít k nějakému tomu překlepu, pravopisnému přešlapu či gramatické nepřesnosti.

To by ale stále nebylo to nejhorší. Autorovi, který umí plavat ve vodách češtiny, by pak mělo stačit, že si svůj text zkontroluje a případné chyby opraví. To ale právě není tak jednoduché. Své znalosti totiž chudák autor není kolikrát s to uplatnit. Při sebepečlivější kontrole totiž pořád používá tentýž mozek, který mu před chvílí pomohl daný text stvořit. A tenhle mozek si moc dobře pamatuje, jaké myšlenky měl text vyjadřovat a jaká měla být jeho jazyková struktura. Čtení si tak co nejvíce usnadňuje – automaticky doplňuje chybějící písmenka či slova, přehlíží překlepy a hrubky nahrazuje spisovnými tvary.

Spíše než text, který vidí na papíře či monitoru, si tak zkrátka autor při kontrole znovu v duchu prochází myšlenky, které vymyslel. A tomu se právě říká autorská slepota. V textu, který jsme sami napsali, prostě mnohdy nevidíme chyby.

Jak objevit chyby, které na první pohled nevidíme

Na autorskou slepotu se můžeme pokusit vyzrát celou řadou způsobů. Tady je několik z nich.

1. Dejte text někomu přečíst

Nejlepším řešením, jak se s autorskou slepotou vypořádat, je dát text přečíst profesionálnímu korektorovi. Nebo aspoň někomu, kdo dobře ovládá češtinu. Anebo kamarádovi, manželce či prarodičům. Prostě komukoliv.

Pokud tuto možnost nemáte (a ve většině případů nejspíš ne), zkuste některou z následujících možností.

2. Nechte to chvíli uležet

Jak už bylo řečeno, autorská slepota spočívá v tom, že si náš mozek při kontrole stále ještě pamatuje, jak měl text vypadat. Zkuste proto vsadit na svou nedokonalou paměť a vrátit se k přečtení textu až s odstupem několika dní (nebo alespoň hodin). Mozek za tu dobu leccos zapomene, takže se můžete na text podívat jako na dílo někoho jiného.

Tato metoda je poměrně spolehlivá, ale často na ni bohužel nezbývá čas.

3. Používejte (s rozmyslem) kontrolu pravopisu

Funkce kontroly pravopisu, kterou nabízí většina textových editorů, je sice vskutku nedokonalá, při autorské slepotě ale může pomoci. Projeďte si očima řádek po řádku a zamyslete se nad každým slůvkem, které vám program červeně podtrhnul. Mozek už dávno ví, že bývají často podtržena i slova, na nichž není nic špatně, a tak může být slepý i k červeným vlnovkám.

A ještě jeden tip: Pokud často používáte cizí slova, která vám textový editor opakovaně podtrhává, přidejte si je do slovníku. Jinak se vám totiž vždycky podtrhne jak chybný, tak správný tvar daného výrazu. Já jsem takhle např. opakoval překlep ve slově smartphone – v rychlosti jsem často z nějakého důvodu napsal smartophone. Ale protože se mi v počítači běžně podtrhávala i správná varianta smartphone, nevěnoval jsem pravopisné kontrole pozornost. Po přidání tohoto slova do slovníku však bylo po problému.

4. Podívejte se na text v jiné formě

Vliv autorské slepoty můžete snížit i převedením textu do jiné formy. Zkuste si ho zkrátka přečíst v jiné podobě, než je ta, v níž vznikal. Nečtěte jej tedy v textovém editoru, ale vytiskněte si ho. Nebo změňte barvu, typ a velikost písma. Anebo přepněte program do režimu čtení. Vašemu mozku bude text o něco méně povědomý, takže jej bude vnímat trochu jinak.

5. Čtěte veeeeelmi pomalu

Když vám na správnosti textu opravdu záleží, můžete zkusit přepnout mozek do režimu elementárního skládání písmen (které, jak jsme si řekli, při psaní upozaďujeme). Daný text si zkrátka přečtěte hezky písmenko po písmenku, přičemž přemýšlejte nad každým z nich. Je to zdlouhavé, mentálně náročné a možná se vám z toho rozskočí hlava. Ale když si dáte tu práci, můžete ve svém textu vychytat spoustu much. Zejména u kratších textů se to vyplatí.

6. Přečtěte si text nahlas

Pokud vám to okolnosti umožňují, zkuste si svůj text přečíst nahlas. Oproti čtení v duchu ho budete vnímat zase o něco jinak.

7. Vžijte se do role jiného čtenáře

Tato metoda bude znít trošku šíleně, ale v dobách chrlení velkého množství textů se mi opravdu osvědčila. Spočívá v tom, že si v duchu představujete, že váš text čte někdo jiný. Ideálně nějaká známá osobnost s výrazným hlasovým projevem. Zkrátka do své hlavy pozvete třeba Homera Simpsona a představujte si, že váš text čte právě on. Se svou typickou intonací, frázováním i tempem řeči. Na vlastní text pak překvapivě pohlížíte úplně jinýma očima.

8. Využijte funkci NAJÍT

Víte-li o sobě, že často děláte chyby v nějakém konkrétním jazykovém jevu, zkuste si v textu vyhledat veškerá místa, která by tím mohla být zasažena. Když třeba tápete v psaní mně/mě, najděte všechny výskyty obou variant a nade všemi se ještě jednou zamyslete (nebo je konzultujte s Internetovou jazykovou příručkou).

Mimochodem: nikdy také není od věci, když si takhle zkusíte vyhledat dvě mezery za sebou. Těch se totiž může do vašeho textu dostat vlivem postupných úprav překvapivě mnoho.

A co vy? Máte nějakou osvědčenou metodu, jak se vyrovnat s autorskou slepotou? Pokud ano, budu rád, když se s ní pochlubíte v komentářích pod článkem či na FB.