Blog skladatele slov - Strana 2 z 5

Říj252021 od Jakub MarekNo Comments

Napsal jsem knížku. Popostrčíte ji k vydání?

Jak už možná víte, rozhodl jsem se, že vydám knížku o češtině. A už jsem ji dokonce i napsal! Ale jestli opravdu vyjde, to se teprve ukáže. Záleží totiž na vás – k vydání ji můžete popostrčit prostřednictvím předprodeje, který právě probíhá.

Podzemí slov aneb Výpravy pod povrch češtiny

Moje chystaná knížka se jmenuje Podzemí slov aneb Výpravy pod povrch češtiny. Prostřednictvím krátkých kapitol v ní prozkoumáte taje dnes a denně používaných slov a možná v tom všem najdete i nějaké paralely s životem jako takovým.

Pokud si už teď říkáte, ~~že tuhle boží knížku prostě musíte mít~~ že by tahle knížka mohla být celkem zajímavá, můžete ji rovnou

PODPOŘIT V PŘEDPRODEJI

Jestli ale potřebujete víc informací, tady je oficiální anotace knížky:

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se rumu říká zrovna rum? Víte, co to znamená, když vám majitel e-shopu řekne, že právě ponížil ležáky? A všimli jste si, kolik se v hovorech o fotbale používá básnických prostředků? To je jen hrstka otázek, kolem nichž se točí Podzemí slov – knížka pro ty, kteří se rádi zamýšlejí nad řečí, již ostatní používají bez rozmyslu. Prostřednictvím krátkých kapitol v ní nahlédneme pod povrch češtiny. A kdo ví, možná tam najdeme i nějaké paralely s životem jako takovým.

Jak už vyplývá z názvu, kniha se zabývá slovy a češtinou. My lidé totiž obvykle svojí rodnou řečí komunikujeme zcela přirozeně, s lehkostí a bez větších potíží. Málokdy se už ale pozastavujeme nad tím, proč že jsme danou skutečnost označili tak a tak nebo kde se výraz, který jsme právě vypustili z úst, v našem jazyce vzal. Právě tyto taje našeho jazyka přitom leckdy skrývají mnoho zajímavého – překvapivé souvislosti, nevšední příběhy i podivuhodná tajemství. A právě o nich je řeč v Podzemí slov. V knížce zkrátka dostanete možnost prozkoumat, co se skrývá pod povrchem jazyka, jejž všichni používáme dnes a denně.

Podpořte knihu v crowdfundingové kampani

Knížka by měla vyjít v nakladatelství Pointa, kde také probíhá její předprodej. Financování publikace totiž zajišťuje crowdfundingová kampaň – během jednoho měsíce (od 25. října do 24. listopadu 2021) si můžete publikaci pořídit v předprodeji, čímž zároveň přispějete na její vydání. Pokud se v rámci kampaně vybere dostatek financí, knížka skutečně vyjde. Pokud ne, vydání se neuskuteční a vybrané peníze se vrátí zpět na účty těch, kteří se knížce pokusili pomoci.

Možností, jak v rámci předprodeje knížku popostrčit k vydání, je několik. Kromě toho, že si můžete Podzemí slov prostě předobjednat, ho také můžete získat s mým podpisem a veršovaným poděkováním. Taky si můžete knížku Podzemí slov pořídit v dárkovém balení s elegantními hodinkami, s hezkou kovovou záložkou či s výletem do skutečného podzemí. A pokud se chcete stát opravdu štědrým sponzorem knížky, může v ní být i logo vaší firmy. Podívejte se na jednotlivé formy příspěvků a vyberte si, co vás zaujme.

Kdo bude na vydání pracovat?

Kromě mě se bude na případném vydání knížky Podzemí slov podílet několik tuze zajímavých lidí.

Redakce

Redakci knížky bude mít na starosti Eva Grestenbergerová, která se dle svých slov mezi slovy pohybuje snad odjakživa.

Miluje psaní, zabývá se gramatickou a stylistickou úpravou textů a na kontě má i dvě vlastní knihy – dystopický román Zlo je rodu mužského (2019) a populárně naučnou publikaci Zvířata jsou k sežrání (2020). Autorsky se také podílela na tvorbě populárně naučné knížky Nesvoboda (2020), která pojednává o zneužívání zvířat v České republice.

Jako redaktorka je pak Eva podepsána pod dětskou knihu M. Štefanové Skřítek Kompostík a jeho kamarádi či pod young adult románem T. M. Puffrové Zatracená láska. Jejím dalším redaktorským počinem bude Podzemí slov.

Korektura

Korektorkou knížky Podzemí slov bude Martina Heš alias Šperkařka textů.

Martina se živí jako korektorka, copywriterka a lektorka – umí vyšperkovat vaše texty, případně vám je sama napíše nebo vás naučí, jak na to. Její kurzy vám pomůžou polapit múzu a začít konečně psát. Povídku, román nebo třeba báseň.

Na svém kontě má tahle máma dvou malých vylomenin i jednoho knižního potomka – novelu Tvůrčí restart: Lázně pro spisovatele v krizi (2020). Coby korektorka pak pracovala třeba na knize fejetonů Anežky Náhlíkové Můžu se vás dotknout přes plot?, na dětské knížce Barbory Kvasnovské Dráček Drápek a Cesta do Lávové hory nebo na sbírce autentických útržků z deníku jedné mileniálky (Karolíny Kváš) Kamínky po kapsách.

Grafika, ilustrace, sazba

Obálka, sada ilustrací i celkové grafické zpracování knížky Podzemí slov bude dílem výtvarnice Moniky Pavlovičové.

Pokud jste někdy četli skvělé články lektora osobní produktivity a time managementu Daniela Gamrota, ty trefné ilustrace v nich má na svědomí právě Monika. S její prací jste se taky mohli setkat v Museu Kampa, pro které vytvořila grafiku ke 100. narozeninám Medy Mládkové. A kromě toho se její působivé obrázky objevily i na facebooku společnosti Fruitisimo, v knížce Martiny Heš Tvůrčí restart nebo třeba v kuchařce Tak akorát.

Tvorbu Moniky Pavlovičové si můžete prohlédnout na jejím webu momo-animate.cz. Nebo už brzy na stránkách knížky Podzemí slov.

Vím, že tady nejsem úplně objektivní, ale nebyla by škoda, kdyby nakonec k vydání mojí knížky nedošlo?

PODPOŘIT KNÍŽKU V PŘEDPRODEJI

Díky za vaši podporu – moc si jí vážím!

Pokud vás zajímá, jak se vydání mé knížky vyvíjí, sledujte facebookovskou stránku Podzemí slov nebo mrkněte na blog, který na publikaci navazuje.

Zář292021 od Jakub MarekNo Comments

Chystám knížku. Takhle bude vypadat

Blog

Povážlivě rychle se blíží doba, kdy se pro své okolí stanu nesmírně otravným. Od 25. října budu totiž 30 dní škemrat, abyste si v předprodeji koupili moji chystanou knížku – jedině s vaším přispěním publikace Podzemí slov aneb Výpravy pod povrch češtiny skutečně vyjde. Zatím se ale v této věci ještě nic podstatného neděje, a tak mi alespoň dovolte, abych vám s radostí představil, jak bude připravovaná knížka vypadat.

Obálka knížky už je totiž na světě a podle mě vypadá skvěle. Její autorkou je Monika Pavlovičová.

Na práci výtvarnice Moniky Pavlovičové jste mohli narazit na mnoha místech. Jestli jste třeba někdy četli některý z článků lektora osobní produktivity a time managementu Daniela Gamrota, ty trefné ilustrace v nich má na svědomí právě Monika. S jejími výtvarnými počiny jste se taky mohli setkat v Museu Kampa, pro které vytvořila grafiku ke 100. narozeninám Medy Mládkové. A kromě toho se její působivé obrázky objevily i na facebooku společnosti Fruitisimo, v knížce Martiny Heš Tvůrčí restart nebo třeba v kuchařce Tak akorát.

Tvorbu Moniky Pavlovičové si můžete prohlédnout na jejím webu momo-animate.cz. Nebo už brzy na stránkách knížky Podzemí slov (kromě obálky bude mít na svědomí i ilustrace).

*Takhle nějak bude vypadat knížka Podzemí slov aneb Výpravy pod povrch češtiny*

Čvc192021 od Jakub MarekNo Comments

Chráněno: Bonusová kapitola knihy Podzemí slov

Blog

Bře312021 od Jakub Marek1 Komentář

Hody, hody čeština

Blog

Velikonoce. Velký pátek. Jidáš. Pokud tápete, jak je to u všech těch velikonočních slov s velkými písmeny, nebo si třeba nejste jisti, jak se vlastně takové Velikonoce skloňují, čtěte dál.

Velikonoce a pravidla pravopisu

Jednu věc mají všechny svátky společnou. My lidé je máme vesměs rádi, ale z hlediska pravopisu a gramatiky se k nim moc hezky nechováme. Vlastně občas vezmeme pomlázku, důtky či karabáč a zmrskáme je, co se do nich vejde. Velikonoce přitom rozhodně nejsou výjimkou. Jak tedy být na nebohé svátky milejší, respektive na co si dát při psaní textů s velikonoční tematikou pozor?

Velikonoce a velká písmena

Svátky se pojí s tradicemi. A jednou z tradic, která je vlastní naprosto všem svátkům, je chybné používání velkých písmen.

Nejde přitom o nic složitého – stačí si pamatovat, že v češtině se prostě podle aktuálních pravidel pravopisu píší názvy významných dnů a svátků s velkými počátečními písmeny. I takové Velikonoce (jakožto nejvýznamnější křesťanské svátky) tedy mají mít na začátku velké V.

Jiný případ však představují slova, která jsou od podstatného jména Velikonoce odvozená (např. přídavné jméno velikonoční či příslovce velikonočně). Ta už neoznačují přímo daný svátek, a tak se v českém jazyce píší s malým počátečním písmenem.

Aby to ale nebylo tak jednoduché, v určitých kontextech se slovo VELIKONOČNÍ může psát i s prvním písmenem velkým. Je tomu tak v případě víceslovného pojmenování nějakého významného dne – viz např. Velikonoční pondělí.

Všimněme si, že velké je v tomto případě pouze počáteční písmeno prvního slova. A mysleme i na to, že když u víceslovného pojmenování svátku přehodíme slovosled, velké písmeno se přesune zase na začátek fráze (správně je tedy buď Velikonoční pondělí, anebo Pondělí velikonoční; pravopisně v pořádku je Boží hod velikonoční i Hod boží velikonoční).

Totéž samozřejmě platí i pro názvy dalších dnů tzv. velikonočního týdne. U všech následujících slovních spojení se zkrátka píše první písmeno velké, přičemž je možné používat i obrácený slovosled (a i v takovém případě je první písmeno celého slovního spojení velké):

Květná neděle (Neděle květná)
Modré pondělí (popř. též Žluté pondělí)
Šedivé úterý
Škaredá středa (nebo také Sazometná středa, Smetná středa či Černá středa)
Zelený čtvrtek
Velký pátek
Bílá sobota
Boží hod velikonoční (příp. taky Velikonoční neděle)
Velikonoční pondělí (též Červené pondělí)

Velká písmena mohou být zrádná (sic!) i v případě slova JIDÁŠ. To se totiž může ve spisovné češtině vyskytovat s prvním písmenem malým i velkým. Kdy se rozhodnout pro kterou variantu?

Když slovo Jidáš použijeme jako vlastní jméno (mluvíme třeba o Jidáši Iškariotském, tedy biblickém apoštolovi, který zradil Krista), musíme pochopitelně napsat velké J.

V češtině se však slovo jidáš ustálilo i jako obecné označení zrádce a také může jít o název tradičního velikonočního pečiva (které svým tvarem připomíná oprátku, na níž se Jidáš oběsil). V obou zmíněných případech je třeba psát počáteční písmeno malé.

Velikonoce a skloňování

Kromě velkých písmen dělá tvůrcům velikonočních texů potíže i skloňování samotného podstatného jména Velikonoce. Řadě lidí není jasná zejména podoba sedmého pádu – říká se správně s Velikonocemi, nebo s Velikonoci? Je to snadné. Obojí je spisovné.

Je totiž třeba počítat s tím, že máme co do činění s podstatným jménem pomnožným (tj. takovým, které má v našem jazyce vždy tvar množného čísla – podobně jsou na tom třeba slova prázdniny, šaty či Vánoce). Při skloňování tak výraz Velikonoce pracuje pouze s koncovkami množného čísla. A kolísá přitom mezi vzory růže a stroj.

Jeho kompletní skloňování tak vypadá takhle:

1. pád: Velikonoce
2. pád: Velikonoc
3. pád: Velikonocům
4. pád: Velikonoce
5. pád: Velikonoce
6. pád: Velikonocích
7. pád: Velikonocemi/Velikonoci

Tak hezké Velikonoce bez zbytečného násilí na pravopise a gramatice!

P. S.: Víte, co vlastně znamená to staré známé HODY, HODY DO PROVODY? Slovo PROVODA tady označuje první neděli po Velikonocích, přičemž dříve se Velikonoce slavily osm dnů (od Hodu božího až do následující Provodní neděle). Všechny ty hody a hody zkrátka měly trvat až do provody. Dnes už však tohle slovo známe víceméně jen z oblíbené velikonoční koledy, a tak jde pro většinu z nás o pouhé citoslovce. V rámci pravidel pravopisu se už tak toleruje i tvar s předložkou dohromady (doprovody). Více informací o tom všem si můžete přečíst v článku Hany Konečné z časopisu Naše řeč, který nese název Hody, hody doprovody, či do provody?

Led182021 od Jakub MarekNo Comments

Garážista ponížil ležáky aneb Jak se mluví v českých e-shopech

Blog

Díky tomu, že jsem byl několik let zaměstnán jako textař v jednom internetovém obchodě a později externě spolupracoval i s mnoha dalšími online prodejci, dostal jsem šanci proniknout do tajů slangu tvůrců e‑shopů. Pokud vás zajímá, jaké libůstky se v mluvě zaměstnanců, dodavatelů a dalších spolupracovníků internetových obchodů vyskytují, čtěte dál.

*E-shopy už jsou dávno významnou součástí našeho světa. Není proto divu, že lidé, kteří se kolem nich točí, hovoří vlastním slangem.*

Lékaři, hráči videoher, trampové, železničáři, vojáci, sportovci, studenti i třeba vězni. Ti všichni používají český jazyk, který všichni známe. Jenže v něčem je mluva každé z těchto skupin přece jen specifická, jedinečná a mnohdy i nesrozumitelná. Ano, v takovém případě máme co do činění právě se slangem – nespisovným útvarem národního jazyka, který je typický pro nějakou profesní či zájmovou skupinu.

Některým slovům zkrátka rozumí jen lidé, kteří se pohybují ve světě internetových obchodů

V rámci komunikace s ostřílenými e-shopisty, ale i (ne)náhodným posloucháním cizích rozhovorů jsem vypozoroval, že slang tvůrců e-shopů zahrnuje celou řadu slov, kterým by nejspíš většina běžných smrtelníků nerozuměla. Některá z nich totiž v běžném jazyce vyjadřují něco úplně jiného, a jiná v něm dokonce vůbec neexistují. Část z nich přitom zní anglicky, další jsou ale na první pohled ryze česká. Pár jich vzniklo zkrácením delšího pojmenování, celá řada zase využitím metafory.

Jedná se zkrátka o slang, který je nesmírně pestrý a jistě by si zasloužil podrobnější zkoumání. Které výrazy na něm zaujaly mě, si můžete přečíst ve skromném slovníčku níže. Mimo jiné se v něm dozvíte, co znamená věta v názvu tohoto článku, jak se liší trcka od mocky a nacky nebo co byste měli dělat, když vám někdo z e-shopařů řekne, ať se koukáte srovnat.

Slang tvůrců e-shopů – výběrový slovníček

backend (jinak též administrace)
= část internetového obchodu, kterou běžný návštěvník nevidí (administrační rozhraní, v němž správci e-shopu editují to, co bude návštěvník během návštěvy webu vidět)
Příklad použití: „Do backendu jsem to hodil, ale na webu to nevidím.“

anotace (jinak též krátký popisek či krátká popiska)
= základní informace o prodávaném produktu; jde o krátký text (často psaný v bodech), který bývá uváděn na stránce s daným produktem, a to zpravidla hned pod jeho názvem
Příklad použití: „V anotaci toho mobilu máme špatně uvedenou úhlopříčku displeje.“

bandl
= dva výrobky prodávané najednou (obvykle v rámci nějaké speciální akce); např. se prodává herní konzole a k tomu nějaká hra, mobilní telefon a k němu powerbanka apod. (druhá věc je rovnou v balení s hlavním zbožím) – tyto dva výrobky jsou pak „bandlované“
Příklad použití: „Zítra začínáme prodávat ty bandly PlayStationů se sportovními hrami.“

cashback
= akce, v rámci které získá zákazník část peněz, které dal za zboží, zpět (nejprve zaplatí celou částku, poté se mu její část vrátí – obvykle registrací na stránkách výrobce daného zboží)
Příklad použití: „Ten cashback, co nabízí Samsung, musíme pořádně zpropagovat.“

cenit, nacenit
= nastavit v internetovém obchodě aktuální ceny prodávaného zboží (aktualizovat ceny dle současného trhu)
Příklad použití: „Když jsem ráno přišel do práce, hodinu jsem cenil – Tak ještě naceň ty nové boty.“

feedovat
= nabízet v e-shopu zboží, které sám prodejce nemá na skladě (jedná se o zrcadlení nabídky výrobce – internetový obchod svým zákazníkům nabízí výrobky, které má na skladě jen sám výrobce daného zboží); když si zákazník výrobek objedná, e-shop jej nejprve objedná pro sebe a poté jej „přepošle“ koncovému zákazníkovi
Příklad použití: „Ty plavky nemáme, jen je feedujeme.“

frontend
= část e-shopu, která je přístupná běžnému návštěvníkovi (to, co uživatel internetového obchodu skutečně vidí)
Příklad použití: „Tu chybu to hlásí jen v administraci, nebo i na frontendu?“

garážisti
= provozovatelé malého, méně významného e-shopu
Příklad použití: „Zboží mají levnější než my, ale jsou to jen garážisti. To pro nás není žádná konkurence.“

koncák
= koncový zákazník
Příklad použití: „Ke koncákovi se to musí dostat hned druhý den po objednání.“

koncovka
= koncová cena, za kterou si může zboží koupit zákazník
Příklad použití: „U té lednice nemůžeme jejich koncovce konkurovat.“

ležáky
= výrobky, které jsou dlouho na skladě a nemohou se prodat
Příklad použití: „Zkusíme ty ležáky pořádně zlevnit a snad se jich konečně zbavíme.“

listing
= seznam produktů, které se prodávají nejen v internetovém obchodě, ale i na prodejnách dané firmy (pro e-shop to bývá ten nejdůležitější sortiment)
Příklad použití: „U toho kávovaru musíme mít kvalitní obrázky, vždyť je v listingu!“

mikrostránka (jinak též mikrostrana či mikrosajta)
= samostatná stránka v e-shopu, která se vymyká běžnému schématu (stránce s výpisem kategorie produktů, nabídkou konkrétního zboží apod.) – jde o stránku, kterou lze vyplnit libovolným obsahem, obvykle informacemi o nějaké slevě, aktuální akci apod.
Příklad použití: „Blíží se Vánoce, musíme vymyslet nějakou pěknou mikrostránku.“

mocka
= maloobchodní cena (ze zkratky MOC)
Příklad použití: „Jaká je u téhle sady nádobí mocka?“

nacka
= nákupní cena (ze zkratky NAC)
Příklad použití: „U těch hodinek máme super nacku, takže na nich fakt vyděláváme.“

osolit
= negativně ohodnotit (daný e-shop zákazníkem)
Příklad použití: „Pamatuješ si na toho pána, jak si u nás objednal mobil a pošta ten balík ztratila? Tak dneska nás pěkně osolil na Heuréce.“

plachta
= obsah na webu, který technicky existuje jako jeden obrázek (nejde o text, ale o jediný soubor JPG, PNG apod.)
Příklad použití: „Co mám dát dneska na homepage? – Hoď tam plachtu s první stranou aktuálního letáku.“

ponížit (něco)
= snížit cenu prodávaného zboží
Příklad použití: „Včera jsem ponížil ten kubánský rum a dneska si ho koupilo už deset lidí.“

popisek (jinak též popiska)
= text, který popisuje produkt na dané stránce e-shopu (je určený pro zákazníka)
Příklad použití: „Tahle knížka se bude určitě skvěle prodávat. Jen je k ní potřeba vytvořit pěkný popisek.“

propsat se
= projevit se na webu (o změně provedené v administračním rozhraní)
Příklad použití: „Už jsi k té lednici vložil doplňující obrázky? – Už jo, ale ještě se nepropsaly.“

sekundár
= sekundární dodavatel
Příklad použití: „Ty obojky pro psy má na skladě jen náš sekundár.“

setovka
= setová karta (virtuální karta s informacemi o dvou produktech, které se prodávají najednou)
Příklad použití: „Tu pračku budeme prodávat jen v setu se sušičkou, tak rovnou založ setovku.“

srovnat (něco)
= nastavit cenu nějakého zboží tak, aby odpovídala situaci na trhu (cenám konkurence)
Příklad použití: „Srovnej ty notebooky, máme je oproti ostatním e-shopům strašně drahé.“ „Musíš se srovnat!“ (= „u zboží, které máš na starosti, musíš nastavit ceny tak, jak mají být“)

svítit
= být vidět na webu e-shopu (o produktu) – když daný produkt „svítí“, e-shop jej v aktuální chvíli nabízí a zákazník si ho může koupit (na rozdíl od produktů, které „nesvítí“ – ty mají na webu označení „není skladem“, popř. zde vůbec nejsou apod.)
Příklad použití: „Můžete mi vysvětlit, proč ty jídelní židle nesvítí, když jich máme na skladě šest set?!“

svoz
= doprava zboží, které chce zákazník reklamovat, zpět do obchodu
Příklad použití: „Který přepravce má na starosti svoz těch rozbitých skleniček?“

trcka
= tržní cena (ze zkratky TRC)
Příklad použití: „U těch sazenic tulipánů spadla přes noc trcka na polovinu.“

vyhnít
= zmizet z e-shopu (o stránce s produktem, kategorií obchodu apod.), a to z toho důvodu, že se jedná o starší zboží (postupem času se vyprodá, přestane se vyrábět apod.)
Příklad použití: „Kategorii s VHS kazetami necháme vyhnít.“

vykrýt objednávku
= přiřadit k virtuální objednávce konkrétní výrobek, kterým se daná objednávka splní (např.: někdo si objedná mobilní telefon – jeho objednávka je „nevykrytá“, dokud ji zaměstnanec e-shopu nevyřídí (přiřadí k ní fyzický produkt, tedy konkrétní telefon – buď ze skladu, či na objednávku od externího dodavatele)
Příklad použití: „A sakra. Na skladě je poslední kávovar, ale já s ním potřebuju vykrýt dvě objednávky.“

zakser (jinak též zákser)
= zákaznický servis
Příklad použití: „Taková předvánoční klasika: zakser se může zbláznit.“

zprasit cenu (jinak též cenu vyprasit, zkurvit, vykurvit)
= zlevnit prodávaný produkt tak, že cena neodpovídá ceně domluvené s dodavatelem či výrobcem daného produktu
Příklad použití: „Bodejť by těch hrnců neprodali dvakrát tolik, když u nich totálně zprasili cenu.“

Přečtěte si k tématu:

SUK, Jaroslav: O sbírání a studiu slangů v praxi
(in Současný český jazyk – Lexikologie, Praha, 1997)
V této studii autor čtivou (a mnohdy i napínavou) formou předkládá svůj „návod“, jak sbírat materiál k výzkumu slangů a jak slangy následně studovat.

Říj172020 od Jakub MarekNo Comments

15 příkladů, jak (ne)dělat korona marketing

Blog

To, co zažíváme v roce 2020, tady ještě nebylo. A netýká se to jen všudypřítomné nemoci, ještě všudypřítomnějšího strachu a vůbec nejvšudypřítomnějších konspiračních teorií. Stále častěji na nás v online i offline prostředí vyskakuje i korona marketing – pokusy zoufalých obchodníků, kteří se rozhodli na současné nešťastné situaci něco vytřískat.

Ne vždy je použití covidu-19 v marketingu úplně mimo. Každé téma (koronavirus nevyjímaje) lze totiž v reklamě a jí příbuzných oborech uchopit vkusně, vtipně či rozumně. A někdy se dá takový marketing dokonce propojit i s dobrým skutkem (byť třeba jen v tom smyslu, že lidem sužovaným krizí poskytnete své služby výhodněji než jindy).

Daleko častěji se ale korona marketing vydává slepými uličkami. Jeho tvůrci se zřejmě (stejně jako pionýr slepých uliček Jára Cimrman) snaží onu „slepou uličku lidského poznání ohledat a ohlásit světu ‚tudy ne, přátelé!‘“.

Pár příkladů korona marketingu jsem za poslední měsíce posbíral. Podívejte se na ně a zhodnoťte je sami – jsou to ony povedené pokusy, nebo spíš zmíněné slepé uličky?

Leták jednoho kamenictví nám říká, že ten virus společně zvládneme – tím, že si pořídíme pěkné hroby:

Tenhle e-shop zase zařadil do své nabídky („na odlehčenou“) i korona balíček – sadu, v níž najdete lopatu na kopání hrobu, pytel vápna na zasypání těla, křížek a bibli: