Moje bývalá střední škola měla před časem kulaté narozeniny. Obchodní akademie Pelhřimov vznikla už před padesáti lety! To je třeba náležitě oslavit. Na slavnostní dopoledne v divadle pozvalo současné vedení školy vedle starosty, senátora, současných i bývalých pedagogů, zástupců kraje, zastupitelů města nebo sponzorů i mě – s řadou dalších kolegů jsem se měl zúčastnit moderované diskuze s absolventy, a to jako „absolvent se zajímavým následujícím příběhem“. V čem v mém případě spočívá „zajímavý následující příběh“, možná tušíte. Když jsem doplul k břehům maturity na ekonomicky zaměřené střední škole, nepokračoval jsem v plavbě finančními, bankovními nebo třeba účetními vodami. Nezabředl jsem zkrátka do čísel, ale vydal jsem se objevovat podzemí slov.
„Absolventů se zajímavým následujícím příběhem“ se nás na oslavě školy sešlo víc. Byla tady úspěšná fotografka, známý herec, autorka populárních kuchařek i zakladatel firmy, která prostřednictvím zábavných kroužků rozhýbala tisíce dětí po celé zemi. Nebo já, který se kdysi s maturitním vysvědčením z obchodky vydal studovat bohemistiku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.
Nic z toho není obvyklé. Jak ale na moderované diskuzi s absolventy trefně poznamenal jeden „absolvent s běžným následujícím příběhem“, pelhřimovská obchodní akademie byla (a snad dosud je) výjimečná tím, že lidem nezavírá dveře ani před neobvyklými cestami. Pokud chcete, předá vám za čtyři roky studia řadu odborných znalostí, spoustu užitečných životních zkušeností a možná i špetku hodnot a vy pak s tím vším naložíte, jak uznáte za vhodné.
Chcete jít hned po střední dělat účetní do malé rodinné firmy a zůstat tam až do důchodu? Díky obchodce klidně můžete. Hodláte svoje obchodní vzdělání posunout o něco výš na vysoké škole ekonomického zaměření? Díky obchodce klidně můžete. Toužíte péct neodolatelné dezerty jako @kristyna_bubu? Hrát v divadle, ve filmech i v seriálech jako @petr.peknic? Nebo se zúčastnit fotografického kurzu v New Yorku a pak fotit známé osobnosti, kapely i produkty slavných značek jako @misha.photo? Díky obchodce klidně můžete.
Nebo taky můžete vystudovat češtinu, psát knížky a reklamní texty nebo dělat jazykové korektury. Jako já. Ale když vás pak pozvou na oslavy padesátých narozenin vaší ekonomicky zaměřené střední školy, počítejte s tím, že se vás v rámci moderované diskuze budou ptát na původ vybraných slov.
Vím, o čem mluvím. Od té doby, co vyšla moje knížka Podzemí slov aneb Výpravy pod povrch češtiny, totiž dostávám o poznání častěji možnost někde veřejně promluvit, přičemž otázky na něco takového jsou s tím spojené takřka vždycky. Mám takové otázky rád, vždyť si je i často sám kladu (nebýt toho, knížka ani blog Podzemí slov by neexistovaly). Ale odpovědět na otázku tohoto typu bez přípravy, to je pro mě často těžké, až nemožné.
Otázky na etymologii, od muchomůrky po putštok
Proč se té jedovaté houbě říká muchomůrka? Jak vzniklo slovo červená? Proč se říká, že je někdo blbej jako putštok? Pokud už jsem podobnou otázku v minulosti neřešil (a neudělal si k tomu patřičnou rešerši nebo si nevyhledal odpověď ve vhodném slovníku, jazykovědné studii či jiném zdroji), mám mizivou šanci z fleku odpovědět.
Zmíněné tři otázky tedy zrovna objasnit umím, takže pro úplnost: Houba muchomůrka získala svůj název podle toho, že je jedovatá, takže zabíjí hmyz – „moří mouchy“. Červené barvě říkáme červená podle červců – zjednodušeně řečeno podle speciálního druhu červů, z nichž se získává červené barvivo. A výraz putštok pochází z německé složeniny Putzstock („čisticí tyč“ – putzen = „čistit“, stock = „tyč“) – jde o označení nástroje, kterým se protahovaly (čistily a promazávaly) střelné zbraně, pušky či děla. Hloupé lidi přirovnáváme k této věcičce pro její primitivnost (nejde o nic sofistikovaného, je to prostě a jednoduše tyč, kterou je potřeba někam strčit) a patrně i účel (strká se přímo do hlavně nebezpečné zbraně, což by nikdo příčetný jen tak nedělal – snad jen někdo, kdo je „blbej jako putštok“).
Ale zpátky k oslavám padesátého výročí pelhřimovské obchodky. Když mě na narozeninovou moderovanou diskuzi s vybranými absolventy pozvali, v první vteřině mě to upřímně potěšilo. Ve druhé vteřině jsem si uvědomil, jaký typ otázek tam na mě nejspíš jakožto na absolventa s češtinářským následujícím příběhem zamíří. A začal jsem se obávat, že na ně nebudu před plným divadelním sálem umět odpovědět.
A tak jsem rovnou preventivně zamířil do podzemí slov, abych se na zákeřné otázky náležitě připravil a na místě dokázal oslnit publikum svými znalostmi. Původ jakých slov by asi mohl chtít moderátor oslav padesátého výročí obchodní akademie vysvětlit?
Obchodník obchází, akademie byla původně pro filozofy
Jako první se nabízí podívat se na zoubek přídavnému jménu obchodní, potažmo podstatnému jménu obchod. A hned tady máme jednu zajímavost! Máme totiž co do činění s jedním z mnoha českých výrazů, jejichž původ většina z nás nezná, i když by mohla. Mám na mysli slova, jejichž etymologie se dá přímo vyčíst z jejich současné podoby. Obchod. Je to něco jako obchůzka? No jistě! Původně tento výraz označoval výdělečnou činnost, při které obchodník se svým zbožím obcházel jednotlivá stavení či celé vesnice. Právě díky těmto obchůzkám je dnes pro nás obchod právě obchodem.
A co slovo akademie? Když se na něj podíváte do slovníků (v čele s Českým etymologickým slovníkem Jiřího Rejzka), zjistíte, že i tady se skrývají zajímavé souvislosti. Podle slovníkových definic může podstatné jméno akademie v dnešní češtině označovat řadu věcí od „vrcholné vědecké instituce“ přes „odbornou školu“ až po „slavnost s veřejnou produkcí nebo s programem uměleckého rázu“. Do našeho jazyka se přitom tohle slovo dostalo z latinského výrazu Acadēmīa, jež má svůj původ v řeckém Akadémeia. A to byl původně háj poblíž Atén (nazvaný podle poloboha Akadéma), v němž slovutný filozof Platón učil své žáky (v čele s Aristotelem).
Název, který původně patřil filozofické škole, později převzala i humanistická Akademie platónská (založená v roce 1439 ve Florencii) a časem spousta dalších vědeckých či vzdělávacích institucí. Včetně pelhřimovské obchodky. Takže vida! Když se po absolvování obchodní akademie vydáte na filozofickou fakultu, zas tak „zajímavý následující příběh“ to není. Kontinuita je tady zřetelná a logická.
Měl jsem jasno. Až se mě budou na oslavách mé bývalé střední školy ptát na původ označení obchodní akademie, vytáhnu z rukávu etymologické zajímavosti, jimiž všechny přítomné oslním.
Střih. Sedím v divadle na moderované diskuzi s absolventy. Hovory se nesou v přátelském duchu a škola slaví svoje narozeniny v důstojné atmosféře, kterou si zaslouží. „Jakube, jak vzniklo slovo Pelhřimov?“ obrátí se konečně moderátor s očekávaným typem otázky na mě.
Neptá se na obchod ani na akademii, ale na Pelhřimov. Škoda, to s obchodem a akademií je taky zajímavé. No nic, říkám si. Třeba o tom aspoň napíšu nějaký článek (trošku se mi rozvlekl, ale právě ho čtete, mimochodem).
Jak vzniklo jméno mého rodného města, jsem naštěstí taky věděl, takže jsem otázku zodpovědět zvládl. Ani tenhle příběh vlastně není bez zajímavosti. Dokonce se dá říct, že je lehce kontroverzní. Zvlášť když ho máte vyprávět před místními patrioty, zastupiteli i starostou. Ale o tom třeba příště – nejspíš v dalším článku blogu Podzemí slov (tak ho sledujte!).