Napsal jsem dvě knihy – jednu populárně-naučnou a jednu prózu. Mrkněte na ně, třeba vás zaujmou.
Pandemie ve šťastné obci: Historky z doby, kdy hrůza střídala hrůzu a bizár bizár
Mají se lidé chránit před smrtelnou nákazou pomocí špuntů do uší, nebo chirurgických roušek? Bude žena, která na veřejnosti kýchla, zlynčována (ne)spravedlivým davem, nebo by ji měli její příbuzní raději zavřít do sklepa? A hlavně: kolik lidí tohle přežije, jak bude proboha v době karantény vypadat schůze SVJ a co má s tím vším společného mytický bojovník s bouří?
Obyvatelé městečka jménem Toulava se odnepaměti řídili tajuplným heslem, které do zdejších hradeb vytesali jejich předkové: ŠŤASTNÁ OBEC, KTERÁ V DOBĚ MÍRU MYSLÍ NA VÁLKU. Nedávno však městskou branou prošla pandemie a od té doby starobylé motto jen umocňuje všudypřítomnou zmatenost.
Příběhy z povídek této knihy možná dobře znáte. Některé jsou sice smyšlené, ale řada z nich se opravdu stala. S odstupem času se však rozdíl mezi realitou a fikcí rozplývá v mlze nevědění. Neuvěřitelné a bláznivé se totiž zdá být vše, co se tehdy dělo.
Podzemí slov aneb Výpravy pod povrch češtiny
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se rumu říká zrovna rum? Víte, co to znamená, když vám majitel e‑shopu řekne, že právě ponížil ležáky? A všimli jste si, kolik se v hovorech o fotbale používá básnických prostředků? To je jen hrstka otázek, kolem nichž se točí Podzemí slov – má knížka pro všechny, kteří se rádi zamýšlejí nad řečí, již ostatní používají bez rozmyslu. Prostřednictvím krátkých kapitol v ní nahlédneme pod povrch češtiny. A kdo ví, možná tam najdeme i nějaké paralely s životem jako takovým.
Podívejte se i na blog Podzemí slov, který na knihu navazuje.