Vánoce. Svátky, které většina z nás miluje. Ale taky období, během nějž dělá dost z nás spoustu pravopisných chyb. Ještě než tedy usedneme k pohádkám a horám cukroví, pojďme si společně v krátkosti zopakovat to nejproblematičtější z vánočního pravopisu a gramatiky.
Textů s vánoční tematikou vzniká rok co rok vskutku mnoho. Svým blízkým, ale taky třeba zaměstnancům či obchodním partnerům píšeme vánoční či novoroční gratulace. A protože jde o křesťanské svátky, kvůli kterým jsme ochotni utratit nekřesťanské peníze, vzniká v této době i spousta marketingových textů. Mnohým z nich by však neuškodila korektura.
V čem se často chybuje a na co byste si měli dát při tvorbě vánočních textů pozor?
K názvům svátků patří velké písmeno
Základní pravidlo: Názvy významných dnů a svátků se ve spisovné češtině píšou s prvním písmenem velkým.
Velké počáteční písmeno tak patří např. k těmto názvům:
- Vánoce
- Štědrý den
(U víceslovných názvů je velké pouze první písmeno celé fráze.) - Boží hod nebo Hod boží
(Pokud u víceslovného názvu svátku přehodíme slovosled, přesouvá se první písmeno na začátek celého spojení. Můžeme se však setkat i se zápisem Hod Boží – tady je však velké B použito jako výraz náboženské úcty.) - Nový rok
(Použijeme-li velké N, máme na mysli 1. leden; nový rok s malým písmenem značí celý nadcházející rok.) - Tři králové
(Pokud napíšeme velké T, míníme touto frází svátek, který slavíme 6. ledna. Naproti tomu tři králové s malým T označují tři mudrce, kteří se přišli poklonit Ježíškovi do Betléma – viz koleda, v níž se zpívá „my tři králové jdeme k vám“.)
Přídavná jména a příslovce píšeme s malým písmenem
Problematické může být i psaní přídavných jmen či příslovcí, která jsou od výše uvedených názvů svátků odvozená. Ta píšeme v češtině s malým počátečním písmenem. Může jít třeba o následující případy:
- vánoční
svátky
(Zatímco Vánoce jsou oficiálním názvem těchto svátků, slovní spojení vánoční svátky plní pouze roli obecného pojmenování.) - být vánočně naladění
- štědrodenní oběd
- štědrovečerní tabule
- novoroční předsevzetí
- tříkrálová sbírka
Betlém × betlém, Ježíšek × ježíšek, Mikuláš × mikuláš
Některá slova, která se tradičně v souvislosti s Vánocemi používají, se mohou v češtině vyskytovat s velkým i malým počátečním písmenem. Jde např. o slova BETLÉM, JEŽÍŠEK či MIKULÁŠ.
Rozhodnutí, jestli v daném slově napsat velké, nebo malé písmeno, je třeba učinit na základě kontextu:
- Betlém (s velkým B) = město, v němž se narodil Ježíšek
betlém (s malým B) = jesličky (výtvarné zobrazení Ježíškova narození) - Ježíšek, Mikuláš (s velkým J/M) = vlastní
jména („Narození Ježíška zvěstovala hvězda.“ „Svatý Mikuláš pomáhal dětem.“)
ježíšek, mikuláš (s malým J/M) = nadílka („mít bohatého ježíška“)
Advent, zlatá neděle – malé písmeno
Slovo advent pojímají pravidla pravopisu jako slovo druhové, takže jej píšeme v češtině s malým počátečním písmenem.
A s malými písmeny píšeme i slovní spojení železná neděle, bronzová neděle, stříbrná neděle a zlatá neděle. V těchto případech totiž nejde o označení žádného významného svátku (na rozdíl třeba od Květné neděle).
7. pád slova Vánoce = Vánocemi, nebo Vánoci?
Při skloňování podstatného jména Vánoce si nemusíte být jisti tím, jak má správně vypadat tvar 7. pádu (před Vánocemi, nebo před Vánoci). Tady si ale není potřeba lámat hlavu. V češtině jsou totiž možné obě varianty – s Vánoci i s Vánocemi je to v tomto případě úplně v pořádku.
Tak hezké svátky bez jediné (nejen pravopisné či gramatické) chybičky!